Biografie

Barbora de Nunes-Cambraia: mezzosoprán

Mezzosopranistka Barbora de Nunes-Cambraia, nominovaná na Cenu Thálie 2016 za titulní roli Carmen, je jedinečná svým specifickým, těžko zařaditelným typem hlasu zvaným Falcon, který se vyznačuje mezzosopránovou barvou a tessiturou typickou pro dramatický soprán.  Název oboru odkazuje k francouzské sopranistce Cornélii Falcon (1814-1897), která se proslavila svou temnou barvou hlasu a sopránovým rozsahem. (falcon, Falcon)

Barbora de Nunes-Cambraia získala hudební vzdělání na Pražské konzervatoři, Konzervatoři Plzeň a na řadě mistrovských kurzů doma i v zahraničí (mj. Masterclass José Cury v roce 2016 či Dagmar Peckové v roce 2012). Své vzdělání si doplnila studiem jazyků na Univerzitě Karlově.

V sezóně 2024/25 úspěšně debutovala v Národním Divadle v Praze v roli Amanda v opeře Le Grand Macabre Gyorgy Ligetiho. Vystupuje pravidelně po celé republice, absolvovala turné po Brazílii, Japonsku, Thajsku, Izraeli, Francii, Německu, Rakousku, Polsku, Maroku, ad., spolupracuje se světovými a českými dirigenty a orchestry, objevuje se na českých i zahraničních divadelních scénách. V květnu 2023 debutovala v Markraběcí opeře v Bayreuthu, kde se představila jako Ottavie v Monteverdiho opeře Korunovace Poppey v nastudování Divadla J.K.Tyla v Plznia kam se opět vrátila v květnu 2024 jako Annio v Mozartově opeře La Clemenza di Tito. Spolupracuje s hudební vědkyní Anjou Bunzel, jejíž ojedinělé projekty obohacují hudební kulturu po celém světě. Vystoupila v rámci nich v roce 2023 v Salcburku a ve Vídni. O pořad „Hudební salóny v 19.stol.v Čechách – ženy skladatelky“ projevil zájem Český rozhlas, kde tento program Barbora de Nunes-Cambraia natočila a byl vysílán v březnu roku 2022.

Nahrála několik kompaktních disků: v roce 2009 Amor eterno s operními áriemi 19. a 20. století a Umění milovati s hudbou současného skladatele Zdeňka Zahradníka; v roce 2011 Písně Almy Mahlerové – záznam koncertu v pražském Obecním domě pod vedením dirigenta Zdeňka Mácala a za doprovodu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK; v roce 2015 A Tribute to the Jewish Soul s Schulhoffovou Symfonií pro alt a orchestr Menschheit a Mahlerovými Písněmi o mrtvých dětech (pod taktovkou Alfonsa Scarana se vystřídala Moravská filharmonie Olomouc a Severočeská filharmonie Teplice). V roce 2017 symfonickou fantazii Žítkovská bohyně na profilovém disku soudobého skladatele Jana Vičara Cesta k slunci; a v témže roce písňový cyklus The Magic Wheel of the Zodiac soudobé australské skladatelky Margaret Brandman.Dále profilové CD s áriemi a písněmi natočené v říjnu 2018 ve Vídni. Nejnovějším přírůstkem v její diskografii je autorské CD soudobého skladatele Josefa Vejvody Versi Santi z roku 2021 a Dejá vu z roku 2022.

Kromě Carmen ztvárnila Gluckovu Alcestu (Alceste), Rosinu (Lazebník sevillský), Amanda (Le Grand Macabre), Neris (Medea), Královnu Gertrudu (Hamlet), Idamanta (Idomeneo), Annia (La clemenza di Tito), Fenenu (Nabucco), Káču (Čert a Káča), Olgu (Evžen Oněgin), Kateřinu (Řecké pašije), Cherubína (Figarova svatba), Ottavii (Korunovace Poppey), Ježibabu a Cizí Kněžnu (Rusalka), Paní Quickly (Falstaff), Maddalenu (Rigoletto), Floru (La Traviata), Třetí dámu (Kouzelná flétna), Malinu (Voják a tanečnice), Dinah (Tři přání aneb vrtkavosti života), Maru (Noc plná světla), Ernestinu (Příležitost dělá zloděje), Prince Orlofského (Netopýr), Wandu (Polská krev), Boulotku (Modrovous J.Offenbacha) a další. Nastudovanou má Dalilu (Samson a Dalila).

Její bohatý repertoár zahrnuje nejen operní role, ale také tvorbu písňovou, symfonickou, duchovní a oratorní. Blízká je jí i hudba soudobá a svědčí tak o jedinečné všestrannosti této umělkyně.

Od září 2015 úspěšně působí jako pedagog sólového zpěvu na Konzervatoři v Teplicích.

Vedla Mistrovské kurzy na konzervatoři v izraelském Akku a v Brazílii, kam se pravidelně vrací.